Co se stalo s přilákanou firmou číslo 1?

Dosud tři texty

V prvním textu jsem se zabýval tím, jak město, které nese prapor "štěstí číslo 1 v Japonsku", to štěstí vlastně měřilo. Stupnice se v průběhu změnila. Změnila se jednotka, podle níž se výsledky sčítaly. Počet položek stoupal a klesal. Štěstí rostlo, a přitom podíl lidí, kteří město označili za dobré místo k životu, klesal.

Ve druhém textu jsem psal o možnosti, která zmizela. V průzkumu mezi obyvateli bývala odpověď "chtěl bych se odstěhovat jinam, ale nemohu" a zvolil ji více než jeden z deseti lidí. Následující rok už tam ta možnost nebyla. Důvod uveden nebyl.

Ve třetím textu jsem psal o pilotních projektech. Pět let jich probíhala řada a spokojenost obyvatel se nezlepšila. Naopak, z padesáti šesti sledovaných oblastí politiky byla právě tato ta s nejvyšší mírou nespokojenosti.

Všem třem textům bylo společné jedno: otázka, jak se věci měří.

Tenhle text je o tomtéž. Jenže tentokrát se měřítko nezměnilo. Tentokrát se měřítko nemělo pohnout vůbec.

Před třemi a půl lety město slíbilo číslo

V únoru 2023 město Semboku certifikovalo jednu firmu jako "přilákanou firmu číslo 1". Prefektura ji certifikovala týž den a byla podepsána dohoda o umístění podniku. Konal se slavnostní akt a psalo se o tom v novinách.

Dvoustránkový dokument, který město tehdy vydalo, "Přehled přilákané firmy", je dodnes na webu města. Je v něm dokonce i mapka plánovaného místa poblíž nádraží Kakunodate.

Město do něj napsalo toto:

    Zaměstnanci    Při zahájení provozu:   2
                   Výhledově:             54

Je tam uveden i záměr. Firma se měla "stát místem pro obyvatele, kteří chtějí pracovat v IT firmě, a posunout DX v samosprávě i v regionu".

Padesát čtyři. Číslo, které město samo ukázalo svým obyvatelům.

Chci vědět, co bylo dál. Co se po třech a půl letech s těmi padesáti čtyřmi stalo?

O rok později město řeklo "deset"

Město to sledovalo. Alespoň zpočátku.

Na zasedání městského zastupitelstva v červnu 2024 starosta odpověděl takto:

"U [název firmy], naší přilákané firmy, je zaměstnáno deset lidí včetně jednatele, a ačkoli jde o obecný odhad, útraty zaměstnanců a lidí, kteří je navštěvují, by měly regionu přinést ekonomický přínos přes sedmdesát milionů jenů ročně."

Deset. Deset včetně jednatele.

Nemám v úmyslu tvrdit, že je to málo. Přijmout v prvním roce provozu deset lidí mi připadá jako slušný výsledek. Jenom v plánu stálo padesát čtyři.

Potom čísla končí

To je jediný údaj, který se mi podařilo najít.

Prošel jsem pozdější zápisy ze zastupitelstva, ale nenašel jsem žádnou odpověď, která by aktualizovala, kolik lidí firma zaměstnává. Zápisy z výborů jsem neprocházel, takže je možné, že to někde zaznělo.

Přinejmenším to ale není nikde, kde by to obyvatel snadno našel.

Ve třetím roce zní hodnocení města "neměřeno"

V březnu 2026 město vytvořilo nový koncepční plán, Třetí komplexní plán města Semboku. Když se plán nahrazuje, hodnotí se ten předchozí. To hodnocení je v dokumentu plánu vytištěné.

Přilákání firem spadá pod opatření "Podpora umísťování podniků a podpora podnikatelské činnosti". Město stanovilo přesně jeden ukazatel, kterým se měl úspěch tohoto opatření měřit.

    Míra zaměstnanosti v rámci pracovní síly    Cíl: 97 procent

V kolonce výsledku stojí "dosud neurčeno". V kolonce hodnocení stojí "-", což znamená neměřeno.

Uveden je i důvod. Údaj pochází ze sčítání lidu a jeho zveřejnění se očekává v květnu 2027. Plán skončil v březnu 2026, takže se to nestihlo.

Odbor zemědělství, lesnictví, obchodu a průmyslu to shrnul vlastními slovy:

"Pokud jde o zbývající čtyři ukazatele, protože jako cílové hodnoty byly použity národní statistiky, jejich zveřejnění spadá do následujícího roku nebo do roku dalšího, a nebylo možné je vyhodnotit v období platnosti plánu."

Nebylo možné je vyhodnotit v období platnosti plánu.

Tady se to potkává s prvním textem. Tehdy se měřítko štěstí měnilo rok co rok. Tentokrát se měřítko nemělo pohnout dřív než po konci plánu.

Tvary jsou opačné, ale ze strany obyvatele vyjdou nastejno. Výsledek není vidět.

Když ty tři roky projdete, vypadá to takto. První rok: deset, řečeno v zastupitelstvu. Potom: žádný aktualizovaný údaj k nalezení. Třetí rok: hodnocení uzavřeno jako neměřeno.

Město to napravuje. Od příštího roku

V novém plánu dostalo každé opatření ukazatel, který lze měřit každý rok. V části popisující výchozí stav u opatření k přilákání firem město píše toto:

"Přestože region má své silné stránky, nejsou využívány k získávání firem."

Město tomu rozumí. A jedním z nových výkonnostních standardů je tento:

    Počet lidí přijatých firmami, které město certifikovalo jako přilákané
    firmy, od fiskálního roku 2026 dále (kumulativně)
    Cíl do konce fiskálního roku 2029:  28

Město se konečně rozhodlo počítat, kolik lidí jeho přilákané firmy přijmou. Myslím, že je to dobře.

Co mi padne do oka, jsou tři slova na začátku.

Od fiskálního roku 2026.

Firma certifikovaná před třemi a půl lety se do tohoto přepočtu nedostane. Kolik lidí zaměstnala mezi certifikací a březnem 2026, se ani nadále počítat nebude.

Je tu ještě jeden údaj, který stojí za to položit vedle. Certifikací přilákaných firem má město od zavedení programu celkem sedmnáct. Těch sedmnáct firem, dvacet osm lidí za čtyři roky.

V plánu jedné jediné firmy stálo padesát čtyři.

Starosta problém přiznal

Ta odpověď o "deseti" pokračuje dál. Týž den starosta řekl také toto:

"Nicméně v důsledku toho, že jsme se soustředili na politiky, které byly nové a koncepčně přitažlivé, jako je Národní strategická speciální zóna, Město budoucnosti SDGs a demonstrace technologií blízké budoucnosti, jsme už v roce 2023 klesli pod desetiletou projekci 24 092 obyvatel pro rok 2025 z populační vize sestavené v roce 2016, a to na 23 835."

V důsledku toho, že jsme se soustředili na politiky, které byly nové a koncepčně přitažlivé.

To jsou starostova vlastní slova.

Tady se to potkává se třetím textem. To, co jsem psal o pilotních projektech, řekl starosta v zastupitelstvu dřív. A v průzkumu mezi obyvateli byla nespokojenost s touž oblastí politiky nejvyšší ze všech padesáti šesti sledovaných oblastí.

Starostova slova a odpovědi obyvatel míří stejným směrem.

Nepíšu tedy tento text proto, abych tvrdil, že město nepřemýšlí. Město problém nahlas přiznalo a je to zaznamenáno.

A přesto odhady přicházejí dál

Jenže tatáž sada odpovědí obsahuje i toto.

K mezinárodní škole starosta uvedl, že probíhají kroky k jejímu otevření, a pokračoval:

"Pokud by byla nově otevřena mezinárodní škola pro dvě stě studentů při běžné výši školného, životní náklady studentů a učitelů a útraty navštěvujících rodičů by podle odhadů přinesly regionu ekonomický přínos přes devět set milionů jenů ročně."

Devět set milionů jenů ročně.

O dva roky později, na zasedání v červnu 2026, starosta odpověděl toto:

"Dali najevo úmysl školu v Semboku i nadále otevřít, takže nehodlám stanovovat termín."

Týž den na otázku, co se stane, pokud bude záměr opuštěn, starosta odpověděl, že město začne získávat jinou školu.

Devět set milionů zaznělo. Dvě stě studentů zaznělo. Termín otevření zatím stanoven není.

Když to položím vedle sebe

V tomto městě se odhady toho, co teprve nastane, vyslovují ochotně. Sedmdesát milionů jenů ročně. Devět set milionů jenů ročně. Čísla jsou konkrétní a jsou velká.

Čísla o tom, co už nastalo, se vyslovují méně často. Číslo deset zaznělo jednou, nikdy nebylo aktualizováno a hodnocení plánu se uzavřelo jako neměřeno.

Odhad je naděje. Na vyslovování nadějí není nic špatného.

Myslím ale, že kdo vysloví naději, bere na sebe povinnost vyslovit i výsledek.

Obhajobu lze vést

Přilákání firem nese ovoce až po čase. Průmyslovou politiku lze měřit jen velkými čísly. Cyklem sčítání lidu město hýbat nemůže. Když firma po příchodu změní podnikání, je to soukromé rozhodnutí. Zpoždění školy se týká druhé strany.

To všechno je podle mě pravda.

A přesto něco zadrhává.

Certifikovali, podepsali dohodu, uspořádali slavnostní akt a ukázali obyvatelům číslo padesát čtyři. Jediné, co nikdy nebylo připraveno, byl způsob, jak to číslo sledovat.

Co chci říct

Nemyslím si, že by se mělo přestat s přiláváním firem. Nemám žádnou výtku vůči firmě, která přišla. Víc firem v Kakunodate je dobře.

Myslím si jen, že je špatně, když obyvatelé nemají jak zjistit, jak dopadlo to, co se začalo.

Když to dopadlo dobře, řekněte, že to dopadlo dobře. Když to nedopadlo, napište, co chybělo. Není to tak těžké napsat. Rozhodně je to rychlejší než čekat dva roky na sčítání lidu.

Ve Třetím komplexním plánu stojí, že město "zavedlo systém pro průběžné ověřování a zveřejňování postupu". Pokud byl zaveden, ukažte nám ho.

Je-li cílem štěstí číslo 1 v Japonsku, pak tomu předchází práce ukázat obyvatelům, jak věci dopadly. To není práce na tom být první v zemi. To je běžná práce.

Postupovat v čase dál, když tahle odpověď chybí, je způsob fungování, kterému nerozumím a se kterým nemohu souhlasit.

Přečtěte si to

Čísel bylo dost.

Třetí komplexní plán města Semboku je na webu města. Hodnocení předchozího plánu je na stranách 4 až 8. Přehled přilákané firmy tam pořád je, uvnitř oznámení o certifikaci. Zápisy z městského zastupitelstva si přes vyhledávací systém může přečíst kdokoli. Každá odpověď, kterou jsem citoval, je tam.

Myslím, že tohle by obyvatelé města Semboku měli vědět. Proto jsem napsal i to, kde hledat.

Když jsem to našel já, najde to kdokoli. Vlastně si myslím, že byste se podívat měli.

[Poznámky pro čtenáře mimo Japonsko]
- Fiskální rok v Japonsku běží od 1. dubna do 31. března. Fiskální rok 2026 znamená duben 2026 až březen 2027.
- "DX" znamená digitální transformaci, běžný termín japonské veřejné správy pro digitalizaci služeb a provozu.
- "Přilákaná firma" (yuchi kigyo) je firma certifikovaná samosprávou v rámci programu, který nabízí podporu a pobídky za umístění podniku v dané obci.
- Národní strategická speciální zóna je celostátní deregulační program; město Semboku je jednou z určených oblastí.
- Názvy firem, jména osob i jméno starosty jsou v textu vynechány. Všechny citace pocházejí z dokumentů zveřejněných městem Semboku a ze zápisů městského zastupitelstva.