Možnost, která zmizela

Město Semboku každý rok pořádá takzvaný průzkum mínění obyvatel. Rozešle tři tisíce dotazníků a něco přes tisíc se jich vrátí. Výsledky zveřejňuje na svém webu.

Mezi otázkami je i tato.

"Chcete i nadále žít v Semboku?"

Ve fiskálním roce 2022 bylo možností šest.

    Chci zůstat tam, kde jsem
    Chci se přestěhovat jinam v rámci města
    Chci se přestěhovat jinam v rámci kraje
    Chci se odstěhovat mimo kraj
    Chci se odstěhovat, ale nemohu
    Nevím

Přečtěte si tu pátou ještě jednou.

"Chci se odstěhovat, ale nemohu."

Ve fiskálním roce 2022 ji zvolilo 12,5 procenta dotázaných. Jeden z osmi.

Ten, kdo tu otázku sestavoval, si to podle mě promyslel.

Člověk, který tu žije, protože tu chce zůstat, a člověk, který tu žije, protože chce odejít a nemůže, jsou dva úplně různí lidé. První je spokojený. Druhý je ve slepé uličce. Když je oba spočítáte jako "lidi, kteří tu žijí", neuvidíte nic. Proto ta otázka je rozlišovala. Byla to podle mě dobrá otázka.

Kdo žije v Kakunodate, dokáže si zhruba domyslet, kdo těch 12,5 procenta je. Je tu dům. Je tu pole. Jsou tu rodiče. Na změnu zaměstnání už mají svá léta. Prodej by vynesl skoro nic. Tak se nestěhují. Nemohou se odstěhovat.

Tihle lidé mohli u té jedné položky odpovědět po pravdě.

Příští rok ta možnost zmizela.

V souhrnu za fiskální rok 2023 stojí tato poznámka: "Pro fiskální rok 2023 byla položka 'chci se odstěhovat, ale nemohu' vypuštěna."

Důvod uveden není.

Poté, co zmizela, přibylo odpovědí "nevím". Ve fiskálním roce 2022 jich bylo 12,1 procenta, ve fiskálním roce 2023 už 19,4 procenta a od té doby se drží kolem dvaceti procent. Vypadá to, že tam odtekly odpovědi, které přišly o svůj cíl.

A takhle tuto otázku popisuje město.

Ze souhrnu za fiskální rok 2023: "Stejně jako loni více než šedesát procent dotázaných odpovědělo, že chtějí i nadále žít tam, kde jsou."

Přes šedesát procent chce zůstat. To tam skutečně stojí.

Jenom ten řádek vedle těch šedesáti procent, ten, na kterém stálo "chci se odstěhovat, ale nemohu", už na papíře není.

Aby nedošlo k nedorozumění: netvrdím, že město něco zatajilo. Vypuštění je poznamenané. Kdyby to chtěli skrýt, poznámku by nepsali. Otázky se každý rok revidují, a když je možností příliš, někdo je uklidí. Nějaký důvod tam nejspíš byl.

Jenom není napsaný.

Takže stačí se zeptat. Proč jste tu možnost vypustili? Průzkum mínění obyvatel dělá a zveřejňuje město, takže je to otázka, na kterou lze odpovědět.

Jedna věc je ale jistá.

Ve fiskálním roce 2022 jeden z osmi odpověděl, že se chce odstěhovat a nemůže. To bylo spočítáno. Je to v záznamu.

Od fiskálního roku 2023 nikdo neví, kolik takových lidí je.

Nezmizeli. Zmizelo jen počítání.

Město Semboku si vytklo cíl stát se "městem, které je v Japonsku číslo 1 ve štěstí".

Číslo dokládající, že štěstí roste, se každý rok pečlivě zveřejňuje. Vysvětlení, že přes šedesát procent chce zůstat, se každý rok pečlivě připojuje.

Počet lidí, kteří chtějí odejít a nemohou, se už neobjevuje nikde.

Zlepšila se čísla, nebo se změnil způsob počítání? Přál bych si, aby se to přinejmenším dalo rozlišit.

Průzkumy za fiskální rok 2022 i 2023 jsou stále na webu města. Položte je vedle sebe a můžete si ověřit všechno, co jsem tu napsal.

Jestli vás to zajímá, otevřete si to a přečtěte si to sami.

[Poznámka k datům: japonský fiskální rok trvá od dubna do března. Roky Reiwa 4 a Reiwa 5 jsou zde uvedeny jako fiskální roky 2022 a 2023.]