Policista vám nikdy nezavolá se slovy „vy jste ten pachatel, že?“
Místo aby ubývalo, obětí podvodů tady v prefektuře Akita zase přibývá.
Muž po třicítce z města Akita přišel o 7,1 milionu jenů v hotovosti poté, co mu zavolal muž vydávající se za policistu. První věta prý zněla: existuje podezření, že váš účet byl zneužit zločineckou skupinou k praní špinavých peněz.
Po třicítce. Prosím, nepřecházejte to. Obecně se má za to, že na tenhle typ podvodu naletí staří lidé, ale když si srovnáte oběti, o kterých se tady v Akitě psalo, jsou jim dvacet, třicet, čtyřicet, šedesát, sedmdesát i osmdesát. Věk s tím nemá nic společného. Jediné, co s tím něco společného má, je to, jestli měl člověk ve chvíli toho hovoru čas přemýšlet.
Postup je ve skutečnosti jednoduchý.
Nejdřív zazvoní telefon. V poslední době často z neznámého čísla začínajícího znaménkem plus. Vypadá to, jako by hovor přicházel ze zahraničí, takže se zdroj těžko dohledává.
Volající se představí jako policista. Uvede oddělení i jméno. Vystupuje sebejistě a mluví klidně. Právě tady mu většina lidí uvěří.
Pak přijde věta: účet vedený na vaše jméno byl použit při trestné činnosti, můžete se stát podezřelým. O ničem takovém nevíte, takže vás to vyvede z míry. Od okamžiku, kdy jste vyvedeni z míry, patří iniciativa jemu.
Dál se hovor přesune jinam. Odvedou vás z telefonu do aplikace na zprávy nebo na videohovor. Tam se na obrazovce objeví něco, co vypadá jako policejní průkaz, nebo dokument, který vypadá jako zatykač. Jsou to samozřejmě padělky, ale otřesený člověk to nepozná. A jakmile se hovor přesune do aplikace, nezůstane po něm ani záznam hovoru, ani číslo volajícího.
A pak vám vždycky bez výjimky řeknou tohle: jde o utajovanou fázi vyšetřování, takže o tom nemluvte s rodinou ani s nikým jiným.
To je ten hlavní trik. Skutečný důvod je, že lež se zhroutí, jakmile o ní s někým promluvíte, ale ten, kdo to slyší, si to vyloží tak, že se zapletl do závažného vyšetřování. Sám se odřízne přesně od lidí, se kterými by se mohl poradit.
Nakonec přijde na řadu řeč o penězích. Abyste prokázali svou nevinu, je nutné ověřit váš majetek, převeďte ho dočasně na účet, který vám určíme, potom vám všechno vrátíme. V tu chvíli už vám nedovolí zavěsit, dokud peníze neodešlete.
Proč lidé naletí?
Strach, časový tlak, autorita a izolace. Všechny čtyři věci najednou.
Vyděšený člověk přestane uvažovat jasně. K tomu ho popohánějí slovem „okamžitě“, druhá strana má za sebou titul policie, a ještě mu řeknou, aby se s nikým neradil. Všechny podmínky nutné k tomu, aby se dalo klidně přemýšlet, jsou bez výjimky odstraněny.
Není to tedy otázka chytrosti. Je to útok navržený tak, aby mířil na slabé místo lidské psychiky, a za správných okolností naletí kdokoliv. Nejvíc ohrožení jsou ti, kdo jsou si jistí, že jim se to stát nemůže.
Existuje ale způsob, jak to prohlédnout. A stačí si zapamatovat jedinou věc.
Kdybyste opravdu byli pachatel, policie by vám nevolala.
Stačí se nad tím zamyslet a je to zřejmé. Zavolala by snad strana, která vyšetřuje, schválně podezřelému, aby mu řekla „vy jste ten pachatel, že?“ Utekl by. Zničil by důkazy. Žádné vyšetřování takhle nefunguje. Kdybyste skutečně byli podezřelí, přišlo by to v podobě policistů, kteří se vám jednoho dne bez varování objeví u domu, a bude jich víc.
A ještě jedna věc. Policista vám po telefonu nikdy neřekne, abyste hýbali s penězi na účtu. Nikdy vám neřekne, abyste šli k bankomatu. Nikdy vám neřekne, abyste nakoupili kryptoměny. V okamžiku, kdy tahle věta zazní, jde o podvod, ať už se volající nazývá jakkoliv.
A tohle stojí za to si podržet. I kdyby vám něco takového řekl skutečný policista, nebyl by to výkon spravedlnosti. Byl by to trestný čin spáchaný pod rouškou úřadu. Což znamená, že ať už je volající podvodník, nebo pravý policista, není jediný důvod vyhovět. Vy ani nemusíte zjišťovat, který z těch dvou to je.
Co tedy dělat?
Nezvedat to. To je nejspolehlivější. Nemáte žádnou povinnost brát neznámé číslo, zvlášť ne takové, které začíná plusem. Kdo s vámi má legitimní jednání, sežene vás jinak.
Pokud jste to zvedli, zavěste. Nemusíte si to vyslechnout celé. Nemějte pocit, že je to nezdvořilé. Ten člověk je podvodník.
Jestli si to chcete ověřit, nikdy nevolejte zpátky na číslo, které vám dali. Zavolejte na policejní stanici na číslo, které si sami najdete. Už jen tenhle jeden krok navíc stačí, aby tenhle podvod prakticky nešel provést.
A řekněte to někomu. Rodině, komukoliv. Pokud vám řekli, ať to neříkáte nikomu, tím spíš to někomu řekněte. Sám pokyn, ať o tom nemluvíte, je důkazem podvodu.
Jedno číslo se vyplatí znát dřív, než ho budete potřebovat hledat.
Policejní poradenská linka #9110
Je to japonské číslo pro případy, kdy se chcete poradit s policií, ale nejde o naléhavou situaci. Chtít po někom, aby si uprostřed paniky někde hledal číslo, je nesmysl, takže právě tohle stojí za to mít v hlavě předem.
A ještě jedna věc, které v poslední době přibývá: automatické hovory.
Zazvoní vám to zčistajasna, strojový hlas mluví o nezaplacených poplatcích nebo o ověření účtu a snaží se vás přimět stisknout nějaké číslo. I tohle je třeba ignorovat nebo okamžitě zavěsit.
Automatický hlas má dva účely. Jeden je psychologický, protože strojový hlas zní víc jako oficiální instituce. Ten druhý je horší. V okamžiku, kdy uposlechnete pokyn a stisknete číslo, druhá strana se dozví, že tohle číslo je aktivní a že je na jeho konci člověk, který reaguje. Odtud vás buď přepojí na skutečného podvodníka, nebo vám jindy zavolají znovu. Samotné stisknutí je předání informace o vás.
A ostatně, zavolat někomu jen tak z ničeho nic a pak nechat mluvit stroj není nic jiného než neomalenost. Volal by takhle někdo, kdo má skutečně co říct?
Chci upozornit na to, že existují i lidé, kteří přesně tímhle způsobem sbírají osobní údaje.
Poslední věc.
Nechat se podvést není nic, za co by se člověk měl stydět.
Řada obětí říká, že se styděla to komukoliv říct. To mlčení vytváří další oběť. Vina je stoprocentně na straně podvodníka, nikdy na straně toho, kdo byl podveden.
Pokud jste na to naletěli, obraťte se okamžitě na policii a na finanční instituci, kam jste peníze poslali. Když se to zachytí včas, dá se to někdy zastavit. Čas strávený studem je ta největší škoda ze všech.
A prosím, řekněte o tom někomu. Rodiči, dítěti, sousedovi. Podvod nesnáší, když spolu lidé mluví. Právě proto je mluvení samo o sobě obranou.